Televize k prodeji a poradenství při výběru televize
Na co se zaměřit při výběru televize?
Dilema, zda televizor s klasickou vakuovou obrazovkou, nebo s módní plochou, odložila ad acta technická evoluce. Ať se nám to líbí či nikoli, nabídka klasických se už scvrkla pouze na jednoduché ekonomické modely s obrazovkami s poměrem stran 4:3 a úhlopříčkou do 70 cm, u nichž je na prvním místě (i na druhém a třetím) cena a teprve pak následují ostatní položky.V této třídě tak už nalezneme vesměs jen na nejzákladnější dřeň oholené modely, od nichž nelze očekávat žádné zázraky. Škoda, neboť v podání barev zůstávají klasické obrazovky stále nedostižné. Někteří výrobci klasických skleněnek se sice pokoušejí vzdorovat nástupu plochých typů zvětšením jejich vychylovacího úhlu, a tím zkrácení jejich hloubky. Aby však takové obrazovky poskytovaly stejně dokonalý obraz, musí být velice složitě a dokonale korigované. A protože to u modelů, které preferují co nejnižší cenu, nebývají (rozhlížíte-li se po tradičním televizoru), raději se smiřte s jeho větší hloubkou. Požadujete-li přijímač s lepší výbavou či větší úhlopříčkou, jsou už jedinou alternativou placky.
Vzhůru do ráje (či pekla?) placek!
U plochých televizorů odpadá dřívější dilema, zda mají mít obrazovku s poměrem stran 4:3 či 16:9. U modelů s úhlopříčkou do 55 cm má totiž výhradně formát 4:3 a nad 55 cm pouze 16:9. První, co musíte řešit, je tak velikost obrazovky, tedy její úhlopříčka. Zapomeňte přitom na klasickou poučku, že její úhlopříčka by měla odpovídat zhruba pětině pozorovací vzdálenosti. Ta platila jen pro klasické modely. U současných totiž vstupuje do hry i jejich rozlišení. Čím víc má obrazovka řádek, tím je její optimální pozorovací vzdálenost kratší. Jestliže u klasické obrazovky 16:9 s úhlopříčkou 90 cm představuje zhruba 3 m, u plochých se stejnou úhlopříčkou a 720 řádky se snižuje přibližně na 2 metry a s 1080 řádky na 1,4 metru. Měníte-li starší „skleněnku“ 4:3 za širokoúhlou obrazovku, nezapomeňte, že pro dosažení stejné výšky obrazu, na jakou jste byli zvyklí, musí mít 1,23x delší úhlopříčku. Máte-li zažitou třeba obrazovku s úhlopříčkou 55 cm, přestupte minimálně na "sedmdesátku".Kolik bodů máš?
Dalším důležitým rozřaďovacím kritériem je rozlišení obrazovky. Klasické typy léta vystačily s rozlišením 720 x 576 bodů (pro lepší pochopení: druhé číslo udává počet řádek obrazovky, prvé počet bodů v řádce). Současné počítají většinou už s obrazem s vysokým rozlišením - HD (High Definition), odtud i jejich označení HD ready. Aby dokázaly takový obraz reprodukovat v původní kvalitě, a mohly tedy nést toto označení, musí mít jejich obrazovky rozlišení minimálně 720 řádek (tzv. malé HD), nebo 1080 řádek (tzv. plné čili Full HD). Protože s HD obrazem se budeme potkávat stále častěji, videodisky BR a HD DVD počínaje, přes vlastní videonahrávky na HDV a AVCHD a vysíláním HDTV konče, budeme ve výhodě, bude-li na ně televizor už připraven. Otázka, zda zvolit přijímač s malým, či s plným vysokým rozlišením obrazovky, závisí na individuálním rozhodnutí. Obecně platí, že u modelů pro běžné využití a u typů s úhlopříčkou do 106 cm většinou stačí malé vysoké rozlišení, zatímco u přijímačů určených do domácích kin, kde budou zásobovány zejména HD obrazem a u výrobků s úhlopříčkami nad 127 cm je lepší vsadit na plné rozlišení. Na vyšší rozlišení obrazovky se však může orientovat i ten, kdo musí vystačit s malým odstupem, ale přitom požaduje co největší obraz.Elcédéčko, nebo plazma?
Uvažujeme-li o placce s úhlopříčkou do 90 cm, je rozhodování jednoduché. Vybírat můžeme jen z LCD televizorů. Poohlížíme-li se po větší úhlopříčce, záběr se nám rozšíří o plazmy. Každá z těchto technologií má svá plus i mínus. Protože jejich podrobné srovnání přinášíme na jiném místě, zastavíme se zde jen u jejich možných alternativ, tj. u projekčních televizorů a videoprojektorů. Zatímco prvé svou historickou úlohu v našich domovech zřejmě už naplnily a nadále se budou uplatňovat jen v institucionální sféře, videoprojektorům patří budoucnost, neboť jako jediné dokáží navodit dokonalou iluzi obrazu jako v kině. Postupně tak bude ubývat domácností, které mají jeden televizor jako „holku pro všechno“, a naopak přibývat domácností, kde si její práci rozdělí specialisté: standardní televizor pro běžné koukání „za pochodu“, například na zprávy, a videoprojektor, respektive plazma, pro soustředěné sledování filmů, sportovních přenosů apod.Bez digitálu už ani ránu
Co vše by televizor měl mít? Vzhledem k tomu, že všechny tunery pro příjem analogového televizního vysílání se už brzy změní v nepotřebné „slepé střevo“, měl by být rozhodně vybaven i DVB-T tunerem pro příjem digitálního televizního vysílání. Připojovat ho k televizoru až dodatečně je dost nepraktické. Protože digitální vysílání přináší také spoustu nových služeb, mimo jiné i Elektronického programového průvodce, měl by ho také plně podporovat. Plně znamená poskytovat přehled o pořadech na týden dopředu, a to včetně jejich celých neořezaných textových anotací, samozřejmě nikoliv v prapodivných písmenkových rébusech, ale v bezchybné češtině. S ohledem na žhavou přítomnost a ještě žhavější budoucnost, je velice důležitá také šíře nabídky jeho přípojných míst. V ní by vedle klasických scartů neměl chybět ani vstup YUV a minimálně jeden, ale raději mnohem víc vstupů HDMI. Nejeden uživatel však ocení (a využije) i vstup USB či integrovanou čtečku paměťových karet, které mu umožní využívat televizor i pro předvádění snímků z digitálního foťáku. Ale nejen to, některé typy dovedou na karty dokonce i nahrávat a zvláštností nejsou už ani modely s integrovaným HDD rekordérem. Vybrat ze současné nabídky by si tady měl téměř každý.7 rad, na co si dát pozor, abyste se při nákupu nespálili
- Chcete-li se vyhnout rychlému morálnímu zestárnutí, připlaťte si za televizi HD ready nebo ještě lépe Full HD. Nástup formátů Blu-ray a HD DVD i vysílání s vysokým rozlišením obrazu HDTV pro vás nebude důvodem k nákupu nového televizoru.
- Když televizor vybíráte v prodejně, nezapomeňte, že dobrý obchodník u něj patrně nastaví kontrast i mnohé další korekce až nadoraz a signálem ho zásobuje z kvalitních zdrojů, nemluvě o tom, že „umělecký dojem“ umocňují i optimální světelné podmínky, kdy okna jsou z dohledu. Při výběru proto požadujte stažení korekcí na střed a nezapomeňte se přesvědčit, jak si přístroj poradí i s přímo přijímaným analogovým a digitálním televizním vysíláním. Většinou pak obraz už nebude tak přesvědčivý.
- Kupujete-li do malého bytu velký televizor, preferujte modely s jemnějším řádkováním, které lze komfortně sledovat z podstatně kratší vzdálenosti. Chcete-li mít dobrý výhled na obrazovku z více míst, oceníte televizor s podstavcem, který umožňuje jeho natáčení a naklápění, i když proti pevným soklům nepůsobí tak stabilně.
- Při nákupu LCD televizoru se zajímejte o šířku i výšku jeho pozorovacího úhlu a rychlost jeho odezvy, tj. stupeň rozmazání pohybů (kontrolujte ho výhradně na televizním, nikoli na filmovém obrazu). Pokud možno si také pečlivě zkontrolujte, zda na ploše zobrazovače nenarazíte na nefunkční slepé body. Protože jejich určitý menší počet je přípustný, s pozdější reklamací byste nemuseli uspět.
- Velké obrazovky moderních televizorů, zejména pak elcédéčkových, nemilosrdné odhalí a často i znásobí chyby původního signálu. Ověřte si proto, zda při nižší kvalitě signálu není obraz příliš zašuměný, kostičkující, s neostrými „plápolajícími“ hranami či stíny za obrysy (u přímo přijímaného analogového obrazu ovšem mohou být jejich zdrojem i odrazy v zachyceném signálu).
- Čím víc vstupů televizor má, tím lépe. Důležité však není jen jejich množství, ale i skladba. Spočítejte si proto před nákupem, kolik přístrojů a jakými signálovými cestami chcete k přijímači připojit a zejména u vstupů HDMI pamatujte také na rezervu pro budoucí uchazeče.
- Televizor, pokud možno, nekupujte v zahraničí, protože můžete narazit na to, že nebude ovládat tuzemské zvukové normy ani českou diakritiku, navíc se vyhnete problémům s případným servisem.
A tedy souhrnně můžeme říct:
LCD
- plusy: malá hloubka i hmotnost, dokonalá geometrie, stabilita i zaostření v celé ploše obrazu, neprodukují žádné rušivé záření, dlouhá životnost
- mínusy: problémy s přirozenou reprodukcí barev a často i se zobrazením syté černé, neostré vykreslení rychlých pohybů, sklon měnit šum v jemné mozaikování obrazu, omezený pozorovací úhel
PLAZMY
- plusy: malá hloubka, dokonalá geometrie, stabilita i zaostření v celé ploše obrazu, vysoký kontrast obrazu, velký pozorovací úhel
- mínusy: menší výběr úhlopříček (až od 94 cm) a zatím i modelů s plným vysokým rozlišením, paměťový efekt, sklon k vytváření falešných barevných struktur v jednolitých plochách, vyšší oteplení za provozu
KLASICKÉ TV
- plusy: příznivá cena, dokonalá reprodukce barev a odstínů šedé (u kvalitních modelů), energeticky nejméně náročný provoz ze všech typů TV
- mínusy: velká hloubka i hmotnost, omezená velikost úhlopříčky, potíže s geometrií i stabilitou obrazu, zdroj rentgenového a elektromagnetického záření
Zdroj -www.golias.cz - Redakce - Jak nakupovat
Top nabídka
Vyhledávání
Celkem máme v nabídce 241 televizí.
Podrobné vyhledání Vám umožní vybrat si televizi přesně podle vašich představ.
Podrobné vyhledání Vám umožní vybrat si televizi přesně podle vašich představ.
